Teorie komunikace

Teorie komunikace (z řec. slova theoros, divák; z lat. slova communicatio, communicare, což znamená spojovat) se týká oblasti komunikace neboli přenosu informací od určitého jedince nebo skupiny k jiným, přesněji řečeno komunikačních procesů a komunikačního chování účastníků těchto procesů v různých interaktivních systémech.[1] Teorie komunikace formou modelu popisují a vykládají mechanismus komunikačního chování, respektive podstatu komunikační situace. Komunikační chování se odehrává v komunikační situaci, která je určena účastníky komunikace, společným kódem (např. jazykem) a znalostí jeho využívání, komunikačním kanálem a komunikačním záměrem.[2]

  1. GIDDENS, A. Sociologie. Praha, Česko: Argo, 1999. S. 550. 
  2. PETRUSEK, M.; MAŘÍKOVÁ, H.; VODÁKOVÁ, A. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. Dostupné online. S. 1293. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search